Fangirl

  Říká se "Nesuď knihu podle obalu." U této knihy bych ala spíš  "Nesuď knihu podle anotace." Snad stokrát jsem tuto knihu zahlédla v knihovně, upoutala mě svým obalem, ale protože mě anotace  nezaujala, tak jsem si knihu nehodlala půjčit a přečíst. Ale pak jsem se k tomu odhodlala a ...NECHÁPU PROČ JSEM SI TU KNIHU NEPŮJČILA DŘÍV! SKVĚLE SE ČETLA. A tak si říkám Vážně člověka dokáže odradit od čtení jenom pouhá anotace?

Autorka: Rainbow Rowell

Originální název: Fangirl

Počet stran: 456

Nakladatelství: Yoli

Žánr: Dívčí román

Moje hodnocení: 8/10✩

  Dvojčata Cath a Wren vždycky spolu všechno sdílely- oblečení, vášeň ke knihám o Simonu Snowovi, společný pokoj. Cath si myslí, že by to mělo tak zůstat dál a chce bydlet na vysokoškolské koleji společně se sestrou. Bohužel Wren chce poznat nové lidi, a tak trvá na tom, aby každá bydleli na jiné koleji s jinou spolubydlící. 

  Cath se seznámí se svou novou spolubydlící Reagan a jejím klukem Levim. Tyto dva lidi poznává každý dnem víc a víc, zato ale se od ní vzdaluje její sestra. Velké starosti ji přidělává i jejich otec, kterého nechaly doma samotného a jejich matka, která se po tolika letech, co je opustila, ozvala a chce Cath i Wren vidět.

  Cath je také vášnivá spisovatelka fanfikcí o Simonu Snowovi na portálu FanFixx.net a musí se vypořádat s profesorkou z hodiny tvůrčího psaní, která fanfikcím moc nefandí. Naopačné straně je tu ale  Levi, co si rád nechává od Cath předčítat všechny její kapitoly o Simonu Snowovi a tráví s ní čím dál tím více času.



 Můj názor:
  Kniha se od první sránky nádherně četla a nedalo se od ní  odtrhnout. Autorčin styl mi dobře sedl a líbily se mi i úryvky z knih Simona Snowa a Cathiných fanfikcí. Knihu jsem měla přelouskanou za krátkou dobu a nemůžu uvěřit, že už je po všem. Bylo mi strašně líto, když jsem se dostala na konec a tento krásný příběh skončil.
 

"Ale neexistuje nic bytostnějšího než vytvořit něco z ničeho." V její milé tváři se objevil zapálený výraz. "Jen se nad tím zamyslete, Cath. To přece dělá bůh- nebo matka. Neexistuje nic opojnějšího než stvořit něco z ničeho. Stvořit něco ze sebe."

str.277

   Hlavní hrdinku Cath jsem si oblíbila hned.Byla mi hodně sympatická a někdy jsem v ní viděla sebe samou (uvažovala stejně, je spíš introvert, je nejistá atd.). Líbilo se mi,že není ten typ holky, který vymetá večírky v širokém okolí, ale je spíše introvert, co se radši zavře do svého pokoje a píše fanfikce. Jsem ráda, že jsem narazila na postavu jako je Cath,  byla totiž  hodně odlišná od ostatních postav z jiných knih a měla také svůj odlišný pohled na svět. 

 "Myslím, že tohle není moje parketa. Kluk- holka. Člověk- člověk. Nikomu nevěřím. Vůbec nikomu. A čím víc mi na někom záleží, tím pevněji jsem přesvědčená, že ho časem omrzím a on odejde."

str.298

  Největším sympaťákem knihy byl ale bezkonkurenčně Levi. Byl vtipný, přátelský, milý a každému se snažil pomoct. Nešlo si ho nezamilovat. Když se v příběhu objevil Levi, byl příběh ještě čtivější a krásnější. A navíc se od něj nešlo vůbec odtrhnout. Tak moc jsem záviděla Cath, že někoho tak úžasného našla.

  Zatímco Cath a Leviho dokázala autorka skvěle popsat a pracovat s nimi, s vedlejšími postavami se ji to podle mě, tak dobře už nepovedlo. Postavy z knižní série Simon Snow a Cathiných fanfikcí na tuto sérii byly lépe propracované než například taková Wren, Cathina a Wrenina matka nebo Reagan. Nejvíce mě mrzela hlavně ta matka. Ze začátku jsem se chtěla dozvědět, proč se v knize Cath zmiňuje pouze o otci, ale ne o matce. Pak jsem zjistila důvod a čekala jsem, že se matka a obě její dcery sejdou a trošku si urovnají vztahy. Ale ne. Matka se tam objevila jen na krátkou dobu, a poté se o ní už vůbec nemluvilo.

"No a tak se omlouvám. Nevím, proč jsem to v tý nemocnici řekl. Teda vím, ale udělal jsem chybu. Vážně velkou chybu. A přeju si, abych se mohl vrátit do toho rána, kdy jsem se tady s tebou probudil, a pořádně si vynadat, protože pak by se to celý takhle nepodělalo."

"Tak si říkám..."podotkla, "kdyby existovaly stroje času, cestoval by vůbec někdo do budoucnosti?"

str.284 

 

  Celkově se mi kniha ale líbila a užila jsem si ji. Ponaučila mě, že čtenář by neměl knihu soudit podle obalu, a v některých případech ani podle anotace😅. Pod touto anotací se totiž přede mnou skrýval dlouhou dobu takový úžasný příběh, který rozhodně stojí za přečtení.