Přeskočit na hlavní obsah

Sněží, sněží | Čtu v březnu vánoční příběhy

 Ahoj knihomolové! Vítejte, u slíbené recenze na knihu Sněží, sněží. Na mém Instagramu vyšla před pár dny krátká recenze, ale rozhodla jsem se, že bych chtěla více popsat mé pocity z této knihy, které najdete v tomto článku. 
  Knihu jsem si chtěla přečíst v prosinci, kdy vyšla i s filmovou obálkou. Bohužel mě ale nějak minula, tak jsem si jí koupila v lednu a tepre až teď v březnu jsem se do ní díky čtecího maratonu u Yoli pustila. Nebýt této skvělé čtecí akce, tak bych tuhle knihu četla možná až v létě, jelikož jsem se k ní sama furt nedokázala dokopat.


Autoři: John Green, Maureen Johnsonová, Lauren Myracleová
Originální název: Let It Snow: Three Holiday Romances
Počet stran:262
Žánr: dívčí román, povídky 
Moje hodnocení: 7/10




   V knize najdete tři příběhy, které se navzájem prolínají. První povídka od Maureen Johnsonové s názvem Zasněžený expres. Hlavní hrdinka tohoto příběhu Jubilee Dougalová má strávit Vánoce s rodiči a přítelem Noahem. Bohužel před Štědrým dnem jsou její matka i otec zatčeni v obchodě a skončí ve vězení. Jubilee se tak úplně změní plány a musí odcestovat vlakem ke svým prarodičům. Jako by toho nebylo ale málo, vlak při cestě uvízne kvůli sněhové bouři. Vypadá to, že Jubilee stráví tyto Vánoce sama, pak se ji ale ujme milý a přátelský Stuart, díky kterému zažije Jubilee jedny z nejkrásnějších Vánoc. 
    V druhém příběhu Vánoční zázrak od Johna Greena se ocitneme v městě, kde první povídka skončila. Tobin tráví Vánoce se svými kamarády Vévodou a JP, protože jeho rodiče se nestihli vrátit z lékařské konference. Všichni tři se vydají do Waffle House, přestože venku řádí největší sněhová bouře za celkých patnáct let jenom proto, že tam jsou roztleskavačky z uvíznutého vlaku.
  V posledním třetím příběhu Archanděl  prasátek od Lauren Myracleové tu máme hlavní postavu Addie, která se obává, že se s ní její přítel Jeb rozešel, jelikož nedorazil na jejich rande. Její dvě kamarádky ale chtějí, aby přišla o Vánocích na jiné myšlenky. Jedna z nich si proto koupí malé prasátko, které má Addie zajít vyzvednout.

Můj názor:
 Je celkem složité hodnotit knihu složenou z několika povídek od různých autorů jako celek. Můj názor totiž na každou z nich je totiž rozdílný. Co ale bylo skvělé a co měly povídky společné, tak to bylo prolínání těch příběhů. Moc se mi u všech povídek líbilo, že se v každé z nich objevily postavy, které znáte už ze zbylých dvou povídek. Třeba v první povídce se objeví jako vedlejší postava Jeb, který je pak ve třetí povídce hlavní postavou. Teď ale pojďme na jednotlivé povídky a moje hodnocení.

Zasněžený expres- první povídka byla naprosto úžasná. Ze všech tří příběhů byla nejoriginálnější a nejčtivější. Líbil se mi moc styl jakým je povídka napsaná, byl zajímavý a odlišný od textů, které jsem zatím četla. Nebylo tam vše zbytečně okecávané, hlavní postava Jubilee vám už hned na první stránce řekne, kdo vlastně je a jak vypadá její život. Hlavní hrdinové mi byli velice sympatičtí. Jubilee jsem si oblíbila už od první stránky. Byla milá, upřímná a několikrát mě dokázala rozesmát. Stuart byl taky úžasná postava, přišel mi takový vyrovnaný a klidný. V povídce jsem našla i mnoho krásných myšlenek. Bohužel jsem si jednu, která se mi líbila nejvíc zapomněla označit lepíkem a nevím, jestli se mi ji podaří formulovat tak, jak opravdu byla myšlena. Asi to řeknu takhle ... Stuart se ptal Jubilee jaký je její přítel a ona odpověděla, jak je chytrý, kolik má ve škole úspěchů a tak. Stuart ji ale na to řekl, že chce vědět jaký je člověk, ne co udělal. To se mi moc líbilo, protože když někoho milujete, tak to přeci není kvůli tomu, že dělá ve svém životě jeden úspěch za druhým.  



Vánoční zázrak-Druhá povídka od Johna Greena mě zklamala. Nejsem žádný velký fanoušek knih tohoto autora. Jeho kniha Jedna želva za druhou se mi moc líbila, ale další dvě knihy, co jsem od něj četla a to Hvězdy nám nepřály a Papírové města mě moc nenadchly. Přijde mi, že všechny ty knihy píše pořád podle stejného vzorce, a mě ten jeho styl psaní nějak prostě nesedne. Neříkám, že jeho knihy jsou špatné, ale není to prostě můj šálek čaje. Stejně jako jeho vánoční povídka. Bylo tam moc přímé řeči, pořád tam mluvil jeden člověk přes druhého a mě to přišlo jako jeden velký zmatek. A některé ty konverzace aaaaaa... o tomhle se fakt mladí američani baví?Postavy mi byli někdy nesympatické a chvilkami i příliš dokonalé. 

Archanděl prasátek- Tohle byla taková oddechová povídka na závěr. Byla hezká, ale na tu první povídku stejně neměla. Moc se mi líbilo prostředí, kde se příběh odehrával- kavárna Starbuck, a ten nápad s prasátkem. Kdo by nechtěl takové malinké roztomilé prasátko, že😻? Chvilkami mě hrdinka štvala, jak se chová k ostatním lidem, ale dalo se to vydržet. 


Na konec bych chtěla říct, že tohle je asi nejlepší vánoční knížka, jakou jsem kdy četla. Plánuju si ji znovu přečíst i o Vánocích, kdy budou mít příběhy větší kouzlo. Pokud se vám ale stejně jako mě stane, že knihu budete číst v jakýkoliv čas, jen ne o Vánocích, tak se vám bude líbit.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kniha vs. film | After: Polibek

Nedávno jsme se s kamarádkou rozhodly, že se společně podíváme na filmovou adaptaci první knihy série After. Obě dvě jsme předem věděli, o čem příběh je - kamarádka si přečetla pár kapitol prvního dílu, a já jsem dokonce přelouskala celou tetralogii. Hodně jsme se na společné sledování filmu a poté hodnocení a srovnávání s knihou těšily. Bohužel po zhlédnutí se místo spokojenosti dostavila zklamanost. A to ne z důvodu, že se nám několik minut před koncem začal film sekat.     Zdroj      Je jasné, že každý film, který má svojí literární předlohu bude o nějaké okamžiky z knihy ochuzen. Příběh celé pěti set stránkové knihy nenarvete do filmu o délce 1 hodiny a 45 minut,to chápu... Ale vážně musel být děj tak osekán a to co z něj zbylo muselo být vždycky nějak změněno? Změna, která se nám nelíbila ze všeho nejvíc byl jednoznačně charakter Tessy a Hardina. Ve filmu jsou totiž vykreslováni jako úplně jiní lidé než v knize. Tessa by měla být podle před

Víš, že tě potřebuju?

V pátek jsem dočetla druhý díl DIMILY série, a tak jsem tu s další recenzí. V této recenzi už budu moct porovnávat první díl s druhým dílem.   Autorka: Estalle Maskame Originální název: Did I Mention I Need You?  Počet stran:  320 Nakladatelství: Fragment Žánr: Dívčí román Moje hodnocení: 8/10 ✩      " Nevím, jaké je to být do někoho zamilovaný" přizná se Tylera trochu dychavičným smíchem, "ale jestli být zamilovaný znamená myslet na někoho každou vteřinu každeho dne... Jestli být zamilovaný znamená, že se vám změní nálada, kdykoliv je  ten člověk nablízku... Jestli být zamilovaný znamená, že byste pro toho člověka udělali cokoliv a všechno" zašeptá, "pak jsem do tebe nekonečně zamilovaný" str. 253   Už je to rok, co se Eden a Tyler neviděli. Eden žije v Santa Monice, má přítele Deana (který je zároveň nejlepší kamarád jejího nevlastního bratra Tylera)  a po prázdninách se chystá na vysokou do Chicaga. Právě proto, že se pak odstěhuje

Smrtka

   Tuhle knihu snad ani není třeba představovat, každý knihomol se s ní už určitě setkal. Smrtku jsem od samého začátku, co vyšla v češtině, měla stále na očích, snad na každém profilu na Instagramu jsem ji viděla a četla jsem o ni jen samé kladné recenze. Toužila jsem si tento skvost také  přečíst a zhruba tak před měsícem se mi tato možnost naskytla. Koupila jsem si ji v knihkupectví a o dva týdny později se do ni konečně pustila.  Autor: Neal Shusterman Originální název: Scythe Počet stran: 384 Nakladatelství: Yoli  Žánr: Fantasy, Dystopie Hodnocení: 10/10✰    Lidé zvítězili nad nemoceni, hladem, válkami, stárnutím a dokonce i nad samotnou smrtí. Aby se zabránilo předlidnění, exitují na světě lidi, kterým se říká smrtky. Jediné smrtky můžou ukončit život obyčejných lidí, a to jakýmkoliv způsobem. Každá smrtka má svůj způsob, jak osoby sprovodit ze světa - jedna smrtka si počká až je vybraná osoba připravena zemřít, druhá zabije osobu ihned bez varování a třetí si vybe