Knihu jsem si půjčila z naši obecní knihovny a byla jsem ráda, že jsem si ji domů přinesla v celku. Musela projít už tolika rukama, že už některé stránky začaly vypadávat a některé už drží jen silou vůle. Muselo si ji přečíst plno čtenářů, kteří určitě museli mít z této knihy tak úžasný pocit, jako jsem měla já. Já jsem se totiž do této knihy naprosto zamilovala. Byla tak citlivá, smutná,veselá a hlavně pravdivá a poučná.
Autor: Nicholas Sparks
Originální název: Last Song
Počet stran: 376
Nakladatelství: Ikar
Žánr: Dívčí román
Moje hodnocení: 10/10 ✰
Sedmnáctiletá Ronnie chtěla strávit letní prázdniny společně se svými kamarádkami ve svém rodném New Yorku. Místo toho musí ale celé léto být na opačné straně států v Kalifornii u svého otce, kterého dlouhé tři roky neviděla. Její mladší bratr je nadšený, když může strávit zase nějaký čas se svým tatínkem, pro Ronnie je to ale noční můra a otci se snaží co nejlépe vyhýbat.
První den na pláži se seznámí s výstřední Blaze, s jejím násilnickým klukem Marcusem a pohledným Willem. Zatímco Will je Ronnie fascinován, Ronnie ho má za namyšleného frajírka. Postupně se ale začíná s ním sbližovat a měnit svůj názor na něj. Začíná měnit názor na všechno, ona sama se začne měnit a dívat se na svět jinak. Její vztahy k tátovi a bratrovi Jonahovi se každým dnem zlepšují, do Willa je čím dál tím víc zamilovanější.
Když se ale léto začne chýlit ke konci, Ronnie si uvědomí, že by měla začít řešit, jak to bude dál mezi ní a Willem. V té době ale také vyjde najevo i pravda, proč Ronnie a Jonah strávili celé léto u svého otce.
Můj názor:
Kniha se podobá trošku knize Víš, že tě miluju?. Přestože se mi zmiňovaný první díl DIMILY série líbil, nebyl tak úžasný jako kniha Poslední píseň. Tahle kniha byla totiž něco úžasného a nepřekonatelného...
Autor měl všechno napsáno detailu a příběhu dal život a duši (Chvilkami jsem si říkala jestli je vůbec možné, že něco tak krásného může napsat muž.). Stačila jedna stránka a hned jsem byla do knihy pořádně zažraná a nemohla se od ní odtrhnout. Co jsem na knize hodně ocenila, že to není takový ten klasicky moooc přeslazený románek, a že tam bylo hodně prostoru pro rodinné vztahy. V knize byly vlastně tři postavy, které řešily problémy s rodinou, každý řešil trochu jiný problém a šel na to svou cestou.
Postravy, jejich chování a vývíjení v příběhu bylo hodně povedené a propracované. Já osobně jsem Ronnie ze začátku moc nemusela, bylo mi líto, jak se chovala hlavně ke svému otci, ale čekala jsem nějakou změnu. A změna přišla, nebyla rychlá ani pomalá, přesně taková jaká měla být. Taky autor dobře zachytil vývoj vztahu mezi Willem a Ronnie- ze začátku se pořád hádali, Ronnie k Willovi cítila odpor, pak se stali přátely, kteří pořád vtipkují a nakonec je z nich skvělý pár.
Co se mi na knize asi nejvíc líbilo byly ty různé aktivity a zájmy, kterým se postavy v knize věnovaly. Každý čtenář si tam tožiž něco "svého" našel. Milovníky hudby jistě zaujme, že v knize se často objevuje piano, všechny volejbalisty nadchne, že Will je skvělým hráčem tohoto sportu, lidi, co mají rádi přírodu budou nadšeni, když budou číst o líhnutí malých želviček, věřící potěší bible, kterou čte otec Ronnie a k tomu ještě do kostela vyrábí vitrážové okno společně s Jonahem,... V knize se pořád něco děje, vůbec jsem se při čtení této knihy nenudila. Scény s želvičkami a volejbalem jsem úplně zbožňovala!
Kniha mě dokázala rozesmát, ale zároveň u rozbrečet. A hlavně byla pravdivá a nutila čtenáře, aby se nad některými věcmi zamyslel. Kniha patří mezi ty knihy, od kterých si něco odnesete, a které vám ukážou jiný pohled na svět.
Autor: Nicholas Sparks
Originální název: Last Song
Počet stran: 376
Nakladatelství: Ikar
Žánr: Dívčí román
Moje hodnocení: 10/10 ✰
Sedmnáctiletá Ronnie chtěla strávit letní prázdniny společně se svými kamarádkami ve svém rodném New Yorku. Místo toho musí ale celé léto být na opačné straně států v Kalifornii u svého otce, kterého dlouhé tři roky neviděla. Její mladší bratr je nadšený, když může strávit zase nějaký čas se svým tatínkem, pro Ronnie je to ale noční můra a otci se snaží co nejlépe vyhýbat.
První den na pláži se seznámí s výstřední Blaze, s jejím násilnickým klukem Marcusem a pohledným Willem. Zatímco Will je Ronnie fascinován, Ronnie ho má za namyšleného frajírka. Postupně se ale začíná s ním sbližovat a měnit svůj názor na něj. Začíná měnit názor na všechno, ona sama se začne měnit a dívat se na svět jinak. Její vztahy k tátovi a bratrovi Jonahovi se každým dnem zlepšují, do Willa je čím dál tím víc zamilovanější.
Když se ale léto začne chýlit ke konci, Ronnie si uvědomí, že by měla začít řešit, jak to bude dál mezi ní a Willem. V té době ale také vyjde najevo i pravda, proč Ronnie a Jonah strávili celé léto u svého otce.
Můj názor:
Kniha se podobá trošku knize Víš, že tě miluju?. Přestože se mi zmiňovaný první díl DIMILY série líbil, nebyl tak úžasný jako kniha Poslední píseň. Tahle kniha byla totiž něco úžasného a nepřekonatelného...
Autor měl všechno napsáno detailu a příběhu dal život a duši (Chvilkami jsem si říkala jestli je vůbec možné, že něco tak krásného může napsat muž.). Stačila jedna stránka a hned jsem byla do knihy pořádně zažraná a nemohla se od ní odtrhnout. Co jsem na knize hodně ocenila, že to není takový ten klasicky moooc přeslazený románek, a že tam bylo hodně prostoru pro rodinné vztahy. V knize byly vlastně tři postavy, které řešily problémy s rodinou, každý řešil trochu jiný problém a šel na to svou cestou.
Postravy, jejich chování a vývíjení v příběhu bylo hodně povedené a propracované. Já osobně jsem Ronnie ze začátku moc nemusela, bylo mi líto, jak se chovala hlavně ke svému otci, ale čekala jsem nějakou změnu. A změna přišla, nebyla rychlá ani pomalá, přesně taková jaká měla být. Taky autor dobře zachytil vývoj vztahu mezi Willem a Ronnie- ze začátku se pořád hádali, Ronnie k Willovi cítila odpor, pak se stali přátely, kteří pořád vtipkují a nakonec je z nich skvělý pár.
Co se mi na knize asi nejvíc líbilo byly ty různé aktivity a zájmy, kterým se postavy v knize věnovaly. Každý čtenář si tam tožiž něco "svého" našel. Milovníky hudby jistě zaujme, že v knize se často objevuje piano, všechny volejbalisty nadchne, že Will je skvělým hráčem tohoto sportu, lidi, co mají rádi přírodu budou nadšeni, když budou číst o líhnutí malých želviček, věřící potěší bible, kterou čte otec Ronnie a k tomu ještě do kostela vyrábí vitrážové okno společně s Jonahem,... V knize se pořád něco děje, vůbec jsem se při čtení této knihy nenudila. Scény s želvičkami a volejbalem jsem úplně zbožňovala!
Kniha mě dokázala rozesmát, ale zároveň u rozbrečet. A hlavně byla pravdivá a nutila čtenáře, aby se nad některými věcmi zamyslel. Kniha patří mezi ty knihy, od kterých si něco odnesete, a které vám ukážou jiný pohled na svět.
Komentáře
Okomentovat