Autor: Guillaume Musso
Originální název: Central Park
Počet stran: 296
Nakladatelství: Motto
Žánr: Thriller
Moje hodnocení: 10/10✰
Mladá policistka Alice, z pařížské kriminálky se jednoho rána probudí na lavičce uprostřed klidného parku. Domnívá se, že se nachází v některém z francouzkých parků, ale vůbec si nedokáže vybavit, jak se tam ocitla a co se včerejší večer stalo. Ještě víc ji vrtá hlavou, proč má na své košili krvavý flek, u sebe nemá ani cent, zato má cizí revolver Glock 22, v kterém chybí jeden náboj, do kůže má vyryté podivné desetimístné číslo a její jedna ruka je spoutána pouty k ruce neznámého muže.
"Fakt si myslíte, že jsme v Irsku?" Další povzdech.
"A kde jinde bychom měli být?"
"No já předpokládám, že ve Francii. Kousek za Paříží. Řekla bych rambouilletský les nebo..."
"Přestaňte si vymýšlet!" přerušil ji. "Kdo vlastně jste?"
"Ženská s bouchačkou, takže otázky tu kladu já."
str.17
Když se Alici povede muže probudit, zjistí, že je to Američan jménem Gabriel, který hrál předešlý večer na piano v jazzovém klubu v Dublinu. On si myslí, že se ocitli v některém parku v Irsku a Aliciino tvrzení mu příjde nesmyslné, stejně jako Alici přijde nesmyslné tvrzení jeho. Když ale začnou park prozkoumávat, objeví se u Bow Bridge, u mostu, který se nenechází nikde jinde než v New Yorku.
A tehdy ho spatřili. Široký oblouk litinového mostu, který elegantně přemosťoval jedno rameno jezera. Dlouhý most krémové barvy a arabestkami a osázenými truhlíky. Most důvěrně známý ze stovek filmů. Bow Bridge.
str.19
Přestože Alice a Gabriel nepatří mezi lidi, kteří by se zrovna měli v lásce, musí spojit své síly a přijít této záhadě na kloub. Společně se nějakým způsobem snaží dostat ze sevření pout a získat peníze na jídlo a mobil, aby se Alice mohla spojit se svým kolegou z práce. Čím více se toho ale dozvídají při jejich pátrání, zjišťují, že pravda je daleko horší, než čekali.
Můj názor:
Před čtení, během čtení i po přečtení téhle knihy jsem pořád koukala s otevřenou pusou. Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a už jen její název mě upoutal. Po přečtení anotace na zadní straně knihy, jsem věděla, že knihu si musím za každou cenu přečíst. Nemohla jsem totiž odolat tomu, že příběh se odehrává v mém oblíbeném městě, které si přeji někdy v budoucnu navštívit. Autor navíc tak krásně popsal prostředí, ve kterém se hlavní hrdinové zrovna nacházeli. Už jsem četla některé knihy odehrávající se v New Yorku, ale žádná z nich nevystihla tu pravou atmosféru a všechny krásy města, tak jako tahle.
V životě existují vzácné okamžiky, kdy se otevřou dveře, a váš život se rozzáří. Vyjímečné chvíle, kdy ve vás klíč cosi odemkne, a vy se vznášíte ve stavu beztíže, uháníte po dálnici bez radaru. Rozhodnutí jsou předem daná, místo otázek máte odpovědi, strach ustoupí před láskou. Takové okamžiky musíme umět rozpoznat.Přetrvávají jen vzácně.
str.74
Knize nechybí vtip a smích, ani nepostrádá smutek a pláč. Gabriel byl zdrojem dobré nálady a dokázal mě hodněkrát rozesmát. Zato tu byla Alice a její vzpomínky na minulost, které mi dokázaly vhrknout slzy do očí. Kniha tak získala své zajímavé a osobité kouzlo.
Kniha je rozdělena na čtyři části + něco jako epilog, který nese název Bude... Ve všech částech knihy jsem byla jako na trní a zoufale jsem potřebovala číst dál a dál, abych se dozvěděla pravdu. Každá částe měla v sobě něco jedinečného, něco, co člověka zaujmulo nebo překvapilo. A nebo totálně dostalo, a pak mu dlouhou dobu trvalo, než to všechno dokázal vstřebat. Takhle by se dalo mluvit o posledních sto stránkách, kdy se toho čtenář nejvíc dozví. Byla jsem z konce vážně uchvácena, vůbec mě nanapadlo, že to mohlo být takhle... Autorovi se tenhle příběh náramně povedl, přesvědčil mě, že umí skvěle psát. Kniha neměla žádnou chybičku, nezklama mě a myslím, že vás nezklame taky.
Komentáře
Okomentovat